Národy a přístup k balení pošty

22. listopadu 2005 v 12:59 | Cepín |  Cepínovy choré výplody
Odebíráme pár časáků z ciziny

konkrétně (reklama na blogu snad neva) Detail od Němců, Japan Architect a A+U od Japonců a Werk, Bauen + Wohnen ze Švýcar. Je zajímavým zjištěním způsob, jak jednotlivé národy zacházejí s balením pošty, ať už na základě obecného modelu chování, či na základě zkušeností s přepravními společnostmi jakéhokoliv druhu. Pominu odebíraná periodika česká, jenž si vystačí s černým pytlem na mrtvoly (po zkušenostech, že Česká pošta dokáže zničit i zinkovou rakev) a soustředím se jen na tři výše uvedená.
Kusy, co chodí od Japonců, jsou skutečně z jiného světa. Tuhá kartonová obálka, kterou se mi v 90% případů podaří zničit (ale nechci, funguje skvěle jako přepravní skorokufřík), abych se dostal dovnitř. Možnost poškození prakticky nulová. Jasný výraz toho, že Japonci myslí skutečně na všechno, bez ohledu na okolní podmínky a případné potíže tudíž eliminují dopředu a možná aniž je vlastně znají (a kdy poznají).
Německé dílko chodí naoko nahaté, časopis je pouze ve folii, nicméně ta folie je asi skutečně německá. Ručně se prakticky nedá rozervat, je potřeba ostrý předmět. Kupodivu si nevzpomínám, že by Detail došel poškozen, ačkoliv se to na první pohled zdá být dosti pravděpodobné. Jasný důkaz Německé preciznosti a tvrdohlavosti, dotažené do fatálního konce, kde si Němci neuvědomili, že český zručňák Cepín má dost problémů rozstřihnout folii aniž by došlo ke zničení Detailu. Kdyby byl Cepín Němec, tak by stříhal precizně.
Z hlediska poškoditelnosti vychází nejhůře Švýcarský časopis, neb ten používá pro přepravu skutečně tenoučkou fólii a snad i český blackbag je odolnější. Časopis chodí poškozen relativně často. Tu deštěm, tu lidmi, kteří poštu překládají jako cihly. Důkaz toho, že Švýcaři jsou holt navyklí dávat preciznost a preciznost dostávat. Proč balit časopis do bůhvíjakých ochranných věcí, když je celý svět tak precizní, že?
Hm, co člověka nenapadne když přijde časopis.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bos. bos. | 22. listopadu 2005 v 13:22 | Reagovat

kdysi jsem si předplácela Týden, ještě když za to stál. balení bylo ok,  asi protože nevyužívali roznos pošty, ale měli vlastního pána.

jenomže sousedi mi ho kradli ze schránky. tak jsem 11x opsala ručně dopis, že kdo krade je zloděj. vrátili se mi 50 %, z toho polovina s vystříhanejma obrázkama...

2 cepín cepín | 22. listopadu 2005 v 13:28 | Reagovat

nádhera :o))) to je skoro na samostatnej článek

3 AK AK | 22. listopadu 2005 v 14:16 | Reagovat

Cepinku, nemecka preciznost neexistuje. Existuje preciznost hesenska, bavorska, z poryni, ze slesviku. Nemecko je velka zeme s hromadou lidi a jsou tam daleko vetsi rozdily mezi spolkovymi staty, nez si kdo z beznych Cechu dokaze predstavit. To neni jako Cechy-Morava a tecka. Sas porynanovi vubec nerozumi a to nejen jazykem, pokud neprehodi na algemeine deutsch, maji taky extremne jiny zvyky. To 'Deutschland' to jen zastituje de jure. Muj otec je Sas, vim o cem mluvim.

4 cepín cepín | 22. listopadu 2005 v 14:22 | Reagovat

díky za info, bral jsem to z pohledu toho "běžného Čecha, co si to nedokáže představit". Asi je to tím, že ona "Německá preciznost" je zažitej pojem asi jako ty naše zlatý ruce. Jdu se podívat, odkud že je ten Detail. Moment...

Tak jsou z Mnichova...

5 cepín cepín | 22. listopadu 2005 v 14:31 | Reagovat

já holt to Německo beru jako Německo, ne jako slepenec x různejch elementů.

6 AK AK | 22. listopadu 2005 v 14:50 | Reagovat

Cepinku, jsi sladkej. Fakt.

7 cepín cepín | 22. listopadu 2005 v 14:52 | Reagovat

hořkosladkej, se zeptej bos. ;)

8 cepín cepín | 22. listopadu 2005 v 15:04 | Reagovat

no i když... hořkosladký miluju, ale třeba nejsem. Hele já fakt nevim.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama