Kovák v kině - Obtěžoval jsem Rumunskou carevnu

15. ledna 2007 v 10:39 | cepín |  Kovák Kulturní
Nebo tak nějak

Konečně zas dobrý český film. Pohodový, veselý, jemný, dle předlohy, která údajně nemohla být dobře zfilmována. Malý, roztomilý pikolík, moc nemluvící, moc nevyčnívající, takový nenápadný, ale zároveň taknějak oblíbený, i když ne jako nějaký velký macho, spíš jako takový malý, roztomilý pikolík, moc nemluvící, moc nevyčnívající, takový nenápadný. To vše v podání Ivana Barneva (kdo to sakra je?) ve vzpomínkách Oldy Kaiserů. Jelikož jsem vysoce vzdělaný a kulturně založený člověk, tak jsem předlohu nečetl, tudíž se nemusím zaobírat intelektuální debatou na téma "Diskrepance mezi Hrabalovou prózou a Menzelovým ztvárněním". Pro stejné inteligenty jen podotknu, že se jedná o vzpomínky vzrůstem malého muže, který se po 14,75 letech vrací z lochu (dostal 15, ale byla amnestie, tak odseděl je čtrnáctatřičtvrtě) a jako živel, který by mohl ohrozit poklidné socyjalystycké zřízení, je poslán do pohraničí, osídlit vysídlenou chalupu, štěrkovat cestu, být mimo ostatní vzorné soudruhy. A vzpomíná na svůj bohatý život. Číšníci to mají dobrý, zažívají lecjaké srandičky, pikolík navíc svojí roztomilostí, obratností jazyka a uměním zdobit zjazykované děvy často vítězí na nezvítězitelném poli, ať už se jedná o jeho první štaci a úspěch u všemi obdivované kurvičky (kde se na stejném místě seznámí se svým pozdějším vzorem - alespoň co do rovnání peněz na podlahu), přes krátké působení v luxusním hotelu-bordelu, ze kterého ho nevědomky pošle generál s paklíkem bankovek, až po Hotel Paříž, kde ovšem jeho slibnou kariéru zhatí láska k nějaký volezlý Gertrudě, což za Protektorátu a následné okupaci neni zrovna nic moc vhodnýho.Barnev je na tuto roli víc jak příhodný, působí dostatečně prostě (až dementně), zároveň ale ymyč hlupce dokáže využít. Hlavním jeho koníčkem jsou volně házené mince a pozorování (díky čím dál lepší kariéře stále více bohatších) hostů, fascinování faktem, že i miliardáři se kvůli halířům válej po zemi. Ve své krásné činnosti by mohl pikolda pokračovat i nadále, protože odstraněním nepřátelského Dulavy, který si odchod náležitě užil a určitě chtěl tuto scénu točit vícekrát, získal vskutku prestižní flek. Co může být lepšího, než sloužit pod velmistrem (naprosto božský Martin Huba), který umí snad 20 řečí a obsluhoval anglického krále. Bohužel s nastupujícím hajláckým terorem přichází ona Gertruda. Huba ještě dokáže setřít nacipapaláše při jeho žádosti o menu (a následně ho u dvěří počochnit), ovšem tato kapka v moři samozřejmě invazi pánů se zahnutejma křížema nezastaví a po zabrání republiky je již jen otázkou času, kdy se i číšníci naučí hajlovat a Huba s grácií odejde s pány v kožených pláštích. Náš naivní hrdina je příliš zaslepen láskou a v jeho zmaru mu tak nepomůže ani Řád Habešského císaře, získaný ještě za přednazi dob. Vše doráží Gertrůda a její nástup do restaurace, což v praxi znamená konec pikolíkovy kariéry a drobné vystoupení Abrháma, který se, stejně jako Nový, Lábus a Dulava, zhostil své pidirole přesně tak, jak je potřeba - bez zbytečného pokusu na sebe minirolí upozorňovat. Po svatbě a marném pokusu zplodit toho správného árijce pro vůdce se pikolik odebeře do jakéhosi Lebensbornu a Gertrůda na frontu. Ovšem dějinné události letí rychle, nacistka umírá když pateticky zachraňuje budoucí bohatství, pikolik za něj následně plní svůj sen, neb kupuje hotel a je milionář. Až do Února. Pak se potká i s ostatními milionáři při draní peří v krimu.Na to vše vzpomíná již trochu filosofující Kaiser, za přítomnosti naslouchatelů stromů, jejichž jedna polovina bude zřejmě jeho posledním erotickým zážitkem. V závěru již jen popije pivo s jedním ze svých s příslibem, že sem teda chodit bude.Pohodový filmeček, holt nikdy nelze převést dílo do filmové podoby beze zbytku, nicméně film je velmi příjemný, dobře plyne, herci hrají a i když netrvá zrovna krátkou dobu, tak se člověk nenudí. I okupace byla prezentována víc jak solidně, ačkoliv nebyla hlavní náplní filmu, působila velmi silně, stejně jako chování jednotlivých postav; veškeré dějinné úseky a události věrně vyjadřovaly představu, kterou o nich máme - grácie První republiky, pasivní rezistence Protektorátu, či kolaborace s ním, svět, ve kterém jsou peníze důležité, ale strach ("vše jsem prodal, kupuji jen známky") je silnější. Krásný film, který rozhodně nezklame. Pro porovnání s předlohou navštivte stránky intelektuálů-rejpalů. Hodnocení 8/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama